WorldBoccia Challenger Zagreb 2023 aneb boje se světovou konkurencí
Světová sezóna boccii pro nás odstartovala v sobotu 25.3.2023, kdy jsme se vydali na WorldBoccia Challenger do chorvatského Záhřebu. Zástupci naší moravské části výpravy byli Roman a Barča, samozřejmě se svými asistentkami, a fyzioterapeutka Maruška. Po dlouhé, ale poklidné sedmihodinové cestě jsme dorazili do cíle. Před ulehnutím do postelí nás čekala výborná večeře a úvodní schůze celé výpravy, která se úspěšně sjela z různých koutů republiky. Celkem na tomto turnaji ČR reprezentovalo 7 sportovců.
V neděli byl před námi procedurální den – trénink, kontrola vybavení, klasifikace, slavnostní zahájení. Zatrénovali jsme si hned ráno. Zjistili jsme, jaký je v hale povrch a jak se na něm chovají naše míče. Na klasifikaci šli z výpravy 3 sportovci. Mezi nimi byla i Barča. Samotný proces klasifikace není nikdy úplně příjemný, ale je nutný. Klasifikátoři ale po vyšetření rozhodli, že Barča zůstává ve své kategorii BC1 a může tak soutěžit. Kontrolou vybavení jsme všichni prošli, což označovaly nálepky turnaje na našich vozících a dalším vybavení. Slavnostní zahájení bylo velmi hezké, tedy alespoň z mého pohledu. Nastupovali jsme abecedně dle zemí na hlavní hrací plochu. Najednou byla hala plná 107 sportovci z 22 zemí světa ze 4 kontinentů. Po slavnostním zahájení turnaje a večeři jsme se dozvěděli rozlosování do základních skupin a program na první hrací den.
Roman i já jsme měli první hrací den volný. Zápasy nás čekaly až následující den, a tak jsme pondělí využili k přípravě, studiu hry soupeřů a fandění kolegům z reprezentace. Možná zní hezky mít hned první den volno, ale na druhou stranu víte, že o to víc se ty další dny nezastavíte. Tak hurá na ně!
Romana čekaly v úterý 2 zápasy ve skupině. V prvním z nich se utkal s ukrajinským reprezentantem Vladem Kukhtou. Bojoval statečně, porazit jej ale bohužel nedokázal. Druhým soupeřem mu byl Tomáš Král ze Slovenska. Ani v tomto zápase přes svou veškerou snahu neuspěl a jeho cesta na turnaji tak skončila. Jistě se ale oklepe a již brzy se převede v nejlepší formě na prvním kole Czech Boccia Tour v Havířově.
Mě se v prvním skupinovém zápase proti Izraelce zvítězit podařilo, ovšem další den jsem v zápase s Francouzkou utrpěla porážku, za kterou jsem si v podstatě mohla sama, protože to neustála hlava. A hlava je prevít. Víte, ona boccia je z velké části o tom, kdo to na kurtu lépe ustojí v hlavě a udrží nervy na uzdě. Ten prohraný zápas ve skupině byl naštěstí jediný, kde jsem nervy na uzdě neudržela. Postoupila jsem do semifinále z druhého místa ve skupině. V něm už jsem je zase na uzdě udržela a dostaly mě až k poslednímu míčku ve finále, ve kterém jsem se shodou okolností potkala znovu s Francouzkou Aubertovou. Máma ty nervy musela držet se mnou a vyslechnout si i některé mé věty typu “Mami, já už nemůžu.”, které padly během finále v minutě mezi směnami. Když nemůžeš, přidej víc, nebo v mém podání kousni se a dej do toho 120 %. A pak už jen… co 30 vteřin hystericky brečím a nechápu. Později stojíme s mámou na stupni vítězů, zní česká hymna a já pořád brečím a nechápu. Tak taková pro mě byla soutěž jednotlivců.
Ta týmová nám s Honzou a Jiřinkou vyšla už méně a bohužel jsme nepostoupili ze skupiny, ale aspoň víme, co zlepšit. Díky za spolupráci a vám všem, co naši sportovní cestu sledujete, díky za podporu. Děkujeme za podporu našich reprezentantů také Nadaci OKD, která je podpořila na jejich výjezdech částkou 100 000 Kč.
Za HSC Moravia
Barbora Skopalová