12.Červen 2015

Reprezentační boccia pod Tatrami

O uplynulém víkendu 6. – 8. června jsem se já, Honza Bajtek, v doprovodu bezvadné kamarádky, asistentky, a trenérky Kačky Šajnarové zúčastnil v barvách České reprezentace přátelského mezinárodního turnaje nazvaného BOCCIA TATRA CUP v Liptovském Jánu. Hrálo se netradičně neděle – pondělí, protože slovenští boccisté odehrávali v sobotu ve stejné hale svůj domací ligový turnaj.

 

Do našeho hotelu v krásném horském prostředí jsme se vydali v sobotu a v podvečer se v něm začali scházet společně s dalšími členy české výpravy, kteří cestovali z Prahy, z Jedličkárny, z Košumberku a z Halmy Zbůch. Český tým měl na turnaji početné zastoupení v podobě hráčů (mezi nimiž byli ostřílení reprezentanti či nastupující boccistická generace) asistentů, kamarádů, trenérů a řidičů.

 

Po bezproblémovém ubytování, navečeření jsme využili možnosti sobotního večerního warm – upu přímo na místě konání turnaje. V chodbě u haly nás překvapila klec se třemi papoušky, kteří dovedou udělat rámus a přímo na hale pak pro haly netypický zápach – zřejmě z oněch ptáků. J Ale povrch byl dobrý a po asi hodinovém tréninku jsme odjeli zpátky na hotel a šli se na 1. hrací den dobře vyspat.

 

Los mi přisoudil do základní skupiny dva slovenské hráče a klíč k postupu do čtvrtfinále byl jasný – porazit aspoň jednoho z nich. První zápas jsem hrál s Mariánem Klimčem. Zápas to byl vyrovnaný a prohrál jsem ho pouze z vlastní neuvážeností, kdy mi nestačil jeden bod a dohazoval jsem tak dlouho, až byl stav směny nakonec 1:0 pro soupeře. To se mi stalo během tohoto zápasu asi dvakrát. Takže příště se budu držet hesla: „Lepší jeden bod než žádný.“ Druhý, rozhodující zápas, takzvaný „must win match“, abych mohl postoupit ze skupiny, se mi podařilo po vysoko vyhrané první směně dovést do vítězného konce a zajistit si tak postup čtvrtfinále.

V sobotu večer jsme celá výprava chvilku poseděli, popovídali si a šli rozumně spát, abychom byli svěží na vyřazovací část turnaje. V ní na mě ve čtvrtfinále čekal kamarádský souboj s Petrem Hubalovským, na kterého jsem v této sezóně zatím nenašel vítězný recept. Odholán tuto statistiku ukončit jsem opět hrál až nadoraz a poslední koulí v první směně jsem odsunul svojí a přisunul soupeřovi, takže mi mohl Hubí za darovaný bod poděkovat. V dalších směnách jsem nepotrestal soupeřova špatná zahájení, dal mu šanci na opravu, kterou využil, nalepil na jacka a já už se tam nedostal. Zápas skončil 6:3 pro Hubího. Ten nakonec po prohraném semifinále zabojoval a odmítl odjíždět ze Slovenska s bramborovou medailí. Shodou okolností v boji o třetí místo porazil slovenskou hračku Míšu Balcovou, která musí mít za uplynulých 14 dní českých protihráčů až dost. J

 

Kategorii BC4 s přehledem ovládl asi nejlepší aktuální evropský hráč v této kategorii Slovák Samuel Andrejčík. Na druhém místě se umístil Angličan Harry Thomson. Já obsadil 7. místo. Dařilo se i většině českých reprezentantů. Kategorii BC1 ovládly české holky Aneta Pokorná, Katka Čuřínová a Simona Blažková. V BC2 zvítězil Franta Serbus, třetí se umístil Michal Kořínek a v BC3 bral bronz Adam Peška.

 

Musím řict, že turnaj byl skvěle zorganizovaný, od ubytování na hotelu až po halu a i přes ne uplně povedenou hru se mi líbilo, jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit a hlavně jsem získal další zkušenosti.

 

Za HSC Havířov Honza Bajtek